MOLSON Coors
Staropramen
Braník
Ostravar
Stella Artois
Staropramen Cool
Sládkova Limonáda
Carling
Corona
Hoegaarden
Leffe
Velvet

Staropramen vznikl díky českému kapitálu, za první republiky dosáhl největšího rozkvětu

Praha, 22. října 2018 – Smíchovský pivovar Staropramen oslaví příští rok 150 let své existence. S českou národní myšlenkou a tím i s československým státem, který pro změnu letos slaví 100 let od svého založení, ho přitom pojí víc, než by na první pohled mohlo být zřejmé. Jeho historie je příběhem vzdoru a odvahy v nelehkých dobách, příběhem šikovnosti a sebevědomí českých manažerských elit a příběhem o tom, že být Čechy a zůstat Čechy se vyplatí, i když okolnosti vypadají jinak. Jaká tedy byla role pivovaru v rozvoji a udržování české národní myšlenky?

Počátek příběhu pivovaru Staropramen je neoddělitelně spjatý s českou národní emancipací druhé poloviny 19. století a soupeřením Čechů o jejich vlastní politický i společenský prostor. České země byly totiž od roku 1867 součástí Rakouska-Uherska a až do první světové války sváděly neúspěšný boj o větší autonomii, jazykovou rovnoprávnost a respekt v rámci monarchie. Součástí českého národního obrození se postupně stala i emancipace v hospodářské oblasti, která byla – v době, kdy většinu kapitálu držela německá elita – umožněna zakládáním svépomocných záložen. Díky kapitálu, který shromáždily, mohly být založeny akciové společnosti praktikující určitou formu českého ekonomického nacionalismu. Patřily mezi ně i budoucí významná jména naší ekonomiky: třeba Českomoravská továrna na stroje – pozdější základ strojírenského gigantu ČKD – nebo právě Akcionářský pivovar na Smíchově založený roku 1869.

 

Nový pivovar myšlenku českého národního podniku naplňoval od samého počátku. Hrdě se hlásil k české národní příslušnosti, používal výhradně češtinu jako jednací jazyk, podporoval národně buditelské aktivity, zaměstnával Čechy a preferoval české obchodní partnery. Za zmínku určitě stojí i umístění sochy Čechie na tehdejší varně, která měla všem lidem v pivovaru připomínat jeho vlastenecké hodnoty. V pivovarnictví se v této době podobný podnik nevyskytoval a většina českých pivovarů své češství z obavy před ztrátou německé klientely raději nezdůrazňovala. Všichni sládci a vrchní sládci pivovaru od jeho založení až do současnosti – a bylo jich jedenadvacet – byli navíc Češi.


Svou podporu českému hnutí dal Akcionářský pivovar na Smíchově najevo i v roce 1891, když masivně investoval do své účasti na Všeobecné zemské výstavě v Praze. Finance na svou prezentaci přitom navýšil právě ve chvíli, kdy vyšla najevo demonstrativní neúčast německých firem. Návštěva výstavy posilovala českou identitu a pivovar podporoval vysokou účast Čechů i jinak – třeba bezplatnými obědy pro školáky cestující do Prahy z příhraničních oblastí.

 

Čechům se Smíchovský pivovar přiblížil i samotným svým pivem. Jeho hlavní chloubou totiž byla dostupná desítka oslovující převážně ty, kteří se pohybovali ve stejném prostředí, v jakém pivovar vyrostl – tedy dělnické vrstvy tvořící většinu českého obyvatelstva. Mimochodem, pokud vás zajímá, jak mohla klasická smíchovská hospoda vypadat někdy na přelomu 19. a 20. století, máte možnost do ní nahlédnout přímo u stanice metra Anděl uprostřed Smíchova. V proskleném kontejneru se představuje vše, co do klasické české hospody patřilo (a možná stále patří) a seznámit se zde můžete i s historií pivovaru Staropramen a jeho příběhy.

 

On se totiž Staropramen už před první světovou válkou posunul na pozici druhého největšího pivovaru v Monarchii a svůj růst si – po oklepání se z válečného šoku – udržel i po vzniku samostatného Československa. Během první republiky sledovali jeho ředitelé nejnovější trendy v oboru a podařilo se jim vybudovat nejmodernější pivovar u nás. Staropramen se vypracoval na pozici československé jedničky, stal se třetím největším pivovarem v Evropě, a zdárně přežil i období hospodářské krize. Za to všechno přitom vděčil nejen modernizaci, ale i svému zaměření na domácí trh. Zatímco se další velké pivovary, třeba ty v Plzni nebo v Českých Budějovicích, výrazně soustředily na export, Staropramen se pil doma, v Československu, a stal se součástí zvyku „obyčejných” českých dělníků.

 

Ani během druhé světové války pivovarští na svou národní hrdost nerezignovali. Jak jinak si vysvětlit obrovské riziko, které v roce 1940 podstoupili, když před německou okupační správou ukryli téměř kompletní vybavení nové měděné varny, aby je zachránili před zabavením a využitím pro účely válečného průmyslu. Zazděná v budově Štěpánského mlýna nedaleko pivovaru zůstala varna až do konce války a její část dodnes slouží v pivovaru v Ostravě.

 

V 50. letech pak začal Staropramen, tolik oblíbený v domácích výčepech, šířit slávu českého piva i v zahraničí. Nejprve na východ od našich krajin (odtud jeho obliba na trzích bývalého východního bloku), s postupem času po celém světě. V současné době si Staropramen mohou vychutnat v 33 zemích světa a ročně se ho mimo ČR vypije na 380 milionů půllitrů. Smíchovské pivo je dlouhodobě druhým nejoblíbenějším českým pivem v zahraničí a v portfoliu své mateřské značky Molson Coors patří mezi trojici klíčových globálních značek. Pivo s nezaměnitelnou siluetou Pražského hradu na etiketách a půllitrech najdete kromě Evropy v hospodách a obchodech třeba v Koreji, Vietnamu, Kanadě nebo Austrálii.

 

 

 

Pro více informací kontaktujte

 

Denisa Mylbachrová| PR manažerka značek| Pivovary Staropramen s.r.o., Nádražní 84, 150 00 Praha 5

M 606 084 692 | [javascript protected email]  

 

Miroslav Toman│ PR konzultant │Dark Side│ M 603 489 902│miroslav.toman@dark-side.cz


Používáním tohoto webu souhlasíte s využitím cookies pro váš optimální zážitek. Další informace. Souhlasím